Řeknu vám, že v dnešní době je mobilní telefon opravdu hodně důležitý. Například já bych bez mobilního telefonu opravdu být nemohla. Také si vzpomínám ještě na základní školu anebo na první ročník střední školy, kdy já jsem tam vůbec neměla mobilní telefon. Rodiče mi mobilní telefon nechtěli vůbec pořídit. Rodiče říkali, že mobilní telefon je opravdu hodně drahý. Byla jsem z toho velice nešťastná. Také jsem se potom ve škole styděla. A celá osmé a devátá třída byla pro mě opravdu jako peklo, všichni se mi tam smáli, že vlastně já jediná ze třídy nemám mobilní telefon, ani nevíte, jak moc mě to mrzelo a štvalo.
A doma jsem také hodně často brečela do polštáře. Rodiče říkali, že mi pořídí nějaký tlačítkový mobilní telefon, jenomže v té době už půlka třídy měla také zmíněný dotykový mobilní telefon. Zbytek třídy už měl tlačítkový mobilní telefon, ale já jsem neměla nic, takže to je spíše taková ostuda. Rodičům jsem říkala, že ani nezapadám do žádného kolektivu, protože každý kolektiv v naší třídě měl mobilní telefon a také si ukazovali fotky navzájem anebo třeba natáčeli různá videa anebo fotili a tak podobně. Nebo také hráli různé počítačové hry nebo mobilní hry.
Tak to bylo opravdu hodně dětí v naší třídě, kteří mají doma počítač, ale já jsem doma neměla ani počítač. Jak mobilní telefon, tak ani počítač jsem neměla, takže jsem ani neměla se spolužáky o čem moc bavit, protože všichni se bavili právě o počítačových hrách. A když se nebavili o počítačových hrách, tak se bavili třeba o tabletu nebo notebooku anebo o počítači. Notebook a tablet v té době ještě nebyl tak moc populární, a tak rozšířený, protože to bylo všechno ještě moc drahé. Bylo to takzvaně v plenkách. Ale co bych za to dala já, abych měla třeba nějaký starý počítač anebo starý dotykový mobilní telefon? Bohužel jsem neměla nic.